Z Lysé pod Makytou přes hřeben Javorníků do Vsetína

Vyzkoušejte si výjezd na Kohútku ze Slovenské strany

• Obtížnost: High
• Délka: 43 km
• Převýšení: 550 m
• GPS souřadnice: 49.1952, 18.196
• Autor: Václav Štěpánek

Většina z kolcařů zná cestu na javornickou Kohútku z moravské strany, dolinou Vranče. Kdo na Kohútku, ať již na kole, ať již na kolečkových lyžích jednou jel, jistě potvrdí, že závěrečné tříkilometrové stoupání patří k nejprudším u nás vůbec. Moc velká radost ta cesta většinou nedělá, zejména, přidá-li se k tomu horko.

Na Kohútku však lze vyjet i ze slovenské strany. Je to trasa delší, nikoli však tak dramaticky náročná. Vlakem lze dojet do Lysé pod Makytou, odkud je to na Kohútku 17,5 km. Od nádraží z Lysé pod Makytou se nejprve musíte dostat na cestu do údolí Biele vody. To je také jediné mírné klesání (seběhnete z nádraží k silnici a vydáte se doprava) na celé trase (1,5 km), které absolvujete po hlavní cestě s dobrým asfaltem a provozem alespoň o víkendu přiměřeným.

Cestou údolím Biele vody minete památník v roce 1944 vypálené osady Mladoňov

Poté již pojedete za stálého mírného „soupažového“ stoupání celkem deset kilometrů pěknou silničkou dlouhým údolím přes obec Lazy pod Makytou a její roztroušené osady až do osady Čertov (cestou je i několik hospod, kdyby bylo třeba). Nastoupáte přitom asi 170 výškových metrů a projedete také kolem památníku osady Mladoňov, kterou v říjnu 1944 lety vypálili a vyvraždili za (nedobrovolné) přechovávání partyzánů příslušníci německého trestného komanda z Horní Lidče.

Začátek příkřejšího stoupání na Kohútku v osadě Čertov

Z Čertova již začíná náročná „stříďáková“ pasáž cesty s několika serpentýnami až na Kohútku, celkem asi 5,6 km… Z příhraničních fondů EU zde byla před časem nově „luxusně“ vyasfaltovaná silnice, ale nevím, proč ne až do Čertova, zřejmě to už nesplňuje nějaké „příhraniční“ normy, takže první kilometr tohoto prudkého stoupání (v žádném případě však ani náhodou tak prudkého, jako z moravské strany) je pokryt celkem špatným, nicméně sjízdným asfaltem. Je to po stránce povrchu jediné sporné místo, jinak je po celou trasu asfalt „příkladný“.

Pohled ná závěrečnou partii stoupání na Kohútku ze sedla mezi Portášem a Kohútkou

Celkově vystoupáte asi 550 metrů a na Kohútce se za tu námahu odměníte nádherným pohledem na Vsetínské vrchy i Beskydy s Lysou… Pak již zbývá jen seběhnout dva kilometry dolů do Vranči po žluté a modré značce, opět nasadit lyže a pokračovat třeba až do Vsetína, nebo blíže do Velkých Karlovic.

Sedlo Příschlop na bočním hřebeni Javorníků při seběhu z Kohútky do Vranči

Asfalt v údolí Vranče, kudy se jezdí opačným směrem závod Efisan Skiroll classics, ovšem kvality slovenského ani zdaleka nedosahuje. Místy se přitom lyže docela rozjedou, a budete z toho pěkně „vydrncaní“. Na dříve již na této stránce popsané klasické cyklostezce z Velkých Karlovic do Vsetína to už je samozřejmě jiná, byť i zde zejména dřevěné mostky přes přítoky Bečvy jsou ve stále horším stavu. Celkově tedy až do Vsetína ujedete 43 km.