Trasa srdcem Horňácka

Bílé Karpaty zatím nejsou „kolcařsky“ příliš objevené, což je chyba.

• Obtížnost: Medium
• Délka: 22 km
• Převýšení: 500 m
• GPS souřadnice: 48.8643, 17.5328
• Autor: Václav Štěpánek

Jsou to krásné moravské hory s velkými rozlohami jedinečných květnatých luk, na nichž kvetou orchideje, kakosty, mečíky, kosatce, orlíčky, šalvěje a další vzácné rostlinné druhy a krásně se na nich vyjímají solitérní duby, lípy a javory. Pravda, to na kolcích neuvidíte, ale tréning lze s návštěvou těchto luk pěkně spojit. Tím spíše, že některé části Bílých Karpat jsou k tréningu na kolečkové lyže přímo předurčeny.

Jedna z krásných zajímavých tras začíná v Javorníku, kam lze např. z Brna pohodlně dojet vlakem za hodinu a tři čtvrtě. Javorník je jedním z center národopisné oblasti Horňácka, několika obcí rozkládajících se na moravsko-slovenském pomezí, známých zejména svým folklórem a folklórními slavnostmi. Lyže lze nasadit již po krátkém seběhu z javornického nádraží. Pokud přijedete autem, pak doporučujeme autobusovou točnu při vjezdu do údolí Jamného potoka. Údolí vede do osady Vápenky, kde silnice končí a začíná poměrně náročný výstup na Javořinu, nejvyšší vrchol Bílých Karpat. I na něj lze na kolcích vyjet, ale ze slovenské strany, z městečka Stará Turá, přes četné kopanice. Není to ale rozhodně procházka růžovým sadem, Stará Turá má nějakých 280 m n. m., Javořina 970… 

Start v Javorníku na autobusové točně u Zvoničky

My ale Javořinu pro tentokráte vynecháme a vyjíždíme kolem skupinky zachovaných roubených seníků, malorolnickou krajinou s obdělanými políčky, po velmi kvalitním asfaltu, směr Vápenky. Cestou míjíme celou řadu starých mlýnů, některé již značně přestavěné, některé ale i nově restaurované: Kománkův mlýn, Petruchův mlýn, Suchovské mlýny, Zámečnické mlýny, Hryzlácké mlýny, Čerešnické mlýny, Fojtické Mlýny, Podširocké mlýny…

Cesta kolem roubených seníků; Cesta malorolnickou krajinou; Kvalitní asfalt kolem sadů a políček

U Zámečnických mlýnů míjíme odbočku na Novou Lhotu, jíž si dobře zapamatujeme, protože k ní se z Vápenek vrátíme. Údolí se zde stáčí na východ a před sebou proto uvidíme majestátný vrch Javořiny. Jakkoli se zdá, že je údolí celkem rovné a příliš nestoupá, zjistíme v těchto místech, že soupaž jde docela ztuha. Od Suchovských mlýnů po Vápenky totiž vystoupáme téměř sto metrů, jakkoli to na první pohled není zřetelné. Ve Vápenkách, kdysi chudé dřevařské osadě, je celá řada památkově chráněných a pečlivě zrestaurovaných chalup, na než i při jízdě bezesporu spočine naše oko se zalíbením. Je tam také penzion u Černého potoka, kde výborně vaří (zejména proslulý dančí guláš), ale to necháme až na později. Silnice končí u výstavné kapličky, pod níž je také točna autobusu a kde se otočíme i my, abychom se vrátili k Zámečnickým mlýnům. Teprve na zpáteční cestě, kde na čtyřech kilometech uděláme průměr kolem 23 km/h zjistíme, co jsme vlastně vyjeli.

Javořina; Otočka u kapličky ve Vápenkách; Památkově chráněná chalupa ve Vápenkách

U Zámečnických mlýnů odbočíme na Novou Lhotu. A tady už končí legrace. Je před námi sedm kilometrů stoupání. Zpočátku lesem, poté přes samotnou Novou Lhotu, což kdysi bývala chudá horňácká dědina, jejíž obyvatelé se živili především výrobou dřevěných nástrojů nezbytných k rolnické práci, a nakonec loukami. Za Novou Lhotou již začíná stoupání nabírat celkem zásadní sklon. To se už ale pomalu a jistě blížíme k pohraničnímu hřebeni. 

Vysloužilá mlátička u Zámečnických mlýnů; Zámečnické mlýny; Odbočka na Novou Lhotu

Cesta zdánlivě končí na kraji lesa u místa, které se jmenuje Kubíkův vrch. Na konec stoupání však musíme dojet bukovým lesem až ke slovenské hranici. Na hranici se obrátíme (byť s brzdou by se dalo sjet až do zmiňované Staré Turé), a vrátíme se na okraj lesa. V nohách v tu chvíli budeme mít 22 km a téměř 500 výškových metrů. Pohled z Kubíkova vrchu však stojí zato. Před sebou uvidíte celý Dolnomoravský úval, Buchlovské kopce, a za dobré viditelnosti i Hostýn, na jihu pak Pálavu a rakouské předhůří Alp.

Stoupání loukami nad Novou Lhotou; Hradisko nad Javorníkem po pravé straně stoupání, Kubíkův vrch

Teď je ovšem otázka, jak odtud, pokud na vás zrovna nečeká auto. S trochou opatrnosti, nejlépe ale s brzdičkou, lze sjet do Nové Lhoty (a cestou se stavit na malé občerstvení v hotelů Háj, krásné stavbě nad samotnou vesnicí), z níž každou hodinu jezdí autobus do údolí, nebo, máte-li s sebou ruksáček, přezout boty a seběhnout loukami třeba do Javorníka, nebo zpět do Vápenek, a tam využít pohostinství zmiňovaného penzionu.

Pohled za odměnu

Trasa není pro začátečníky, ale zvládne ji každý mírně pokročilý lyžař. Já obvykle ještě navštívím přilehlé louky Porážky nad Vápenkami nebo Čertoryje mezi Novou Lhotou a Javorníkem, pokochám se tamní květenou, pak seběhnu do údolí a na lyžích se vrátím do Javorníka, nebo třeba až do Velké nad Veličkou, šlo by to i Blatnice pod Svatým Antonínkem…

Louky Porážky