Mikulov – Hrušovany

Od nádraží v Mikulově začíná krajinou vinohradů krásná cyklostezka po bývalé pohrančinické signální silnicí. Z mikulovského nádraží se vydáte podél kolejí asi 200 m k silničnímu přejezdu, za nímž můžete nasadit lyže.

• Obtížnost: Medium
• Délka: 45 km
• GPS souřadnice: 48.8124, 16.5548
• Autor: Václav Štěpánek

 Po krátkém stoupání směrem k rakouským hranicím odbočuje doprava cyklostezka s kvalitním asfaltem, kde za cca 22 km, kolik je k nádraží v Hrušovanech na Jevišovkou, spolehlivě nepotkáte žádné auto. Cyklostezka má po většinu trasy vysoce kvalitní asfalt, je mírně zvlněná, jako celá okolní krajina, a vede větší část cesty v různé vzdálenosti podél železniční trati a hranice s Rakouskem. Místy projíždíte vinohrady, místy malými listnatými lesíky. Po šesti kilometrech dojedete k nádraží v Březí, kde je také možnost občerstvení v přilehlé hospodě, bezprostředně u stezky. Dále pokračujete k Dobrému Poli, před nádražím ovšem stezka odbočuje doleva (k nádraží lez dojít asi po sto metrech polní cestou). Táhlým mírným stoupáním vyjedete na návrší nad obcí Nový Přerov.a sjedete na křižovatku, odkud odbočuje silnice doprava do obce (nedaleko křižovatky opět možnost občerstvení v hospodě), do leva pak do Rakouska. Vy ovšem pokračujete rovně po cyklostezce a po několika kilometrech dojedete k nádrží v Jevišovce. Odtud velmi mírným stoupáním jedete asi čtyři kilometry na rozcestí, kde cyklostezka zahýbá doleva do Hevlína. Naše trasa však vede rovně ještě další dva kilometry k Hrušovanskému nádraží, kde se křižovatce se státní silnicí obrátíte zpět. Z rozcestí lze pokračovat také do Hevlína, tam ovšem již povrch není tak kvalitní a zvláště na podzim posetý spadaným listím z větrolamů, hlínou z polí zanesenou traktory a kameny (nebezpečí pádu po nejetí na nepořádek na cestě, jak vím z vlastní zkušenosti, je zde poměrně značné). Cyklostezka je velmi vhodná k trénování soupaže.