Analýza závodu Orlické Záhoří – Šerlich sedlo

Podrobný rozbor závodu pohledem Lojzy Kohoutka, který jej absolvoval již desetkrát a má tak již dostatečnou datovou řadu pro provedení detailní analýzy. 

V sobotu dne 24. 8. 2024 jsme absolvovali ikonický závod na kolečkových lyžích na trati Orlické Záhoří – Šerlich sedlo, o délce 10 km, s výškovým převýšením cca  330 m,   ORC2024 – Orlický Rollerski CUP, OlfinCar Výjezd na Šerlich 10 km, pořádaný XCSPORT.CZ, Wikov Ski Skuhrov nad Bělou, z.s., Šerlich 8.30 a Šedivinský spolek. Závod  se jel v rámci seriálu EDVF Skiroll Classics v kategoriích ELITE a OPEN. Startuje se v Orlickém Záhoří u bývalého hraničního přechodu do Polska, což je nejnižší bod Orlického Záhoří s nadmořskou výškou 665 m n. m. Cíl je v sedle pod Šerlichem v nadmořské výšce 994 m n. m., závodili jsme tedy ve střední nadmořské výšce, kde je již snížená hladina kyslíku ve vzduchu o cca 8 %. Startovalo se v pravé poledne v 11:30 h, teploty dle meteorologických stanic ČHMÚ v Orlickém Záhoří dosahovaly 25 - 27 °C, na silnici bylo kolem 30 °C, takže jsme závodili v letním dnu (>25 °C), místy až tropickém (>30 °C), v těch nejprudších pasážích dlouhých až 1200 m, kdy stoupání se pohybuje kolem 8 - 9 % (P 1) jsme vyhledávali stín na levé straně. Vzdušná vlhkost byla kolem 50 %, mírné dusno.

Na start se postavilo 80 závodníků, do cíle dorazilo 78. Sešla se špičková konkurence domácích závodníků včetně reprezentantů, doplněná o biatlonové dorostence a  juniory, kteří přijeli z nedalekého Letohradu, kde měli v pátek závody a předvedli skvělé výkony. Muziku letos tvrdili čeští závodníci v čele Petrem Knopem, Sandrou Schützovou a nestárnoucím Standou Řezáčem. Zvítězil Petr Knop z Ed System Vltava Fund Team, před Standou Řezáčem ze Slavia pojišťovna Sport Team a třetím Michalem Vankem ze Sun Sport Team. V ženách zvítězila Sandra Schützová, před Eliškou Šibravovou a Terezou Hujerovou, ve veteránkách domácí Jára Votočková ze Šerlichu 8.30, která má trať najetou, před Veronikou Floriánovou (st. č. 27). Více na webu: https://www.webscorer.com/race?raceid=363201

Můj kůň nesl zátěž 97 kg a do závodu jsem letos šel se strategií zajet závod kombinací tří technik jízdy, primárně soupaž, soupaž s přikopnutím a klasikou. Jel jsem na kolečkových lyžích Swenor Fibreglass, kolečka Sporten č. 2 (výrobní šarže z roku 2020), která jsem měnil letos na jaře a nemám je ještě stoprocentně zajetá. Zhruba do 6. km jsem jel soupaž, v náročných stoupáních zejména v prudkých dlouhých pasážích se stoupáním až 9 % jsem přešel do soupaže s přikopnutím kombinovanou s klasikou, protože se jede na hrubozrnném asfaltu, na kterém se kolečka o průměru 7,3 cm špatně odvalují, a rychlost výrazně klesá. Soupaž s přikopnutím mi letos v tréninku při výjezdu na Planinu krásných dívek o délce 450 m se sklonem 10 – 11 % vychází rychlostně na úrovni klasiky a rychlejší než čistá soupaž o 12 – 15 %.  Letos jsem po pádu na noční Přibyslavi opět nasadil chrániče bez ohledu na vedro. Z bílé přilby Casco jsem sundal plexištít, abych se zbytečně nepřehříval, při rozjíždění a v průběhu závodu jsem se občerstvoval iontovým nápojem vlastní receptury z Camelbacku.

Po startu všichni vyrazili, jako by se jel sprint jenom ke kostelu. Závod jsem jel ostře již od začátku, mám letos najeto, protože na kolcích jezdím již od poloviny února, když byla zrušena J50 pro absolutní nedostatek sněhu. Na 5. km (Bedřichovka parkoviště) jsem byl letos za 18:34 min (loni za 19:06 min, v roce 2021 za 16:50 min). Do 7. km jsem jel vyrovnaný závod s Karlem Křoustkovým (r. n. 1948, st. č. 30), ve stoupáních Karel přeřadil na turbo, a od 7. km do cíle na mě najel cca 4 min, je to holt excelentní klasik. Ve spodních pasážích jsem se přetahoval s mladšími dorostenkami Rozálií Gajovou (2008, st. č. 102) z KB Velké Karlovice a Kateřinou Šindelářovou (2008, st. č. 112), které mi ve stoupáních zamávaly a najely na mě 3, resp. 1 min. Veronika Floriánová mě překvapivě dojela až na cca 8,5 km, šla plynulou klasikou a do cíle mi nadělila tentokrát pouze 1 min, jela ale na pomalejších kolečkách č. 3, protože jezdí kategorii ELITE. Krátce za mnou za 3 min dojel do cíle Josef Kvita (1951) a dal to ještě hluboko pod hodinu.

Hrdinou letošního závodu byl Jaroslav Trávníček, který jel hraniční tempo na cílový čas kolem 40:00 min, zhruba 2 km před cílem měl pád a v důsledku přehřátí organismu a celkového vyčerpání dokončil závod na hranici kolapsu. Předjížděl jsem jej cca 500 m před cílem, kdy šel s jednou kolečkovou lyží v ruce, na vrcholu hupíku ji nasadil a znovu se rozjel a dotáhl závod do cíle. Prokázal obrovskou vůli a morálně volní vlastnosti. Po dojezdu mu byla okamžitě poskytnuta první pomoc Petrou Vankovou, Josefem Vejnarem a Veronikou Foriánovou, ochlazení vodou a doplnění tekutin. Během polední přestávky zregeneroval a v pořádku dojel domů, jak mi sdělil v tel. rozhovoru čtyři dny po závodě.

Z mladých závodníků vynikl výkon 13letého Martina Kacíře (2011, st. č. 80) z KB Velké Karlovice, který startoval v kategorii OPEN na 10 km. Měl poněkud divoký příjezd na start, do cesty se mu postavilo sevřené startovní pole a tak to vzal mezi ně a dopravní značku do trávy a skončil v kotrmelcích (viz videa). Nikterak jej to nerozhodilo, hbitě vstal, račím krokem nacouval na startovní čáru OPEN a vyrazil ostrou soupaží do závodu. Ještě se rozhlížel po starších dorostencích, zda-li zvolil optimální tempo a nejede příliš rychle. Zajel famózní čas 41:20.8 a v cíli přestihl i řadu zkušených závodníků, systematický trénink od raného mládí, který dlouhodobě praktikují ve Velkých Karlovicích, přináší výsledky a bourá zažité pravdy.

Závod na Šerlich jsem od roku 2015 absolvoval  již desetkrát, a tak jsem udělal krátkou analýzu mnou dosažených výsledků, uvádím v tab. 1, 2.

Tab. 1: Výsledky závodu Orlické Záhoří – Šerlich sedlo závodníka A. Kohoutka ve srovnání s časem vítězů závodu v letech 2015 - 2024

Ročník	Věk	Dosažený čas A. K.	Čas vítěze (100 %)	A. K. rel. z času vítěze x=4/3*100 (%)	Poznámka
1	2	3	4	5	6
2015	59	48:58,5	28:21,0	57,9	Soupaž ½ do 5. kilometru, klasika ½ ve stoupáních, Tmax = 120 – 125 tepů/min
2016	60	49:12,5	27:47,5	56,5	Soupaž ½ do 5. kilometru, klasika ½ ve stoupáních
2017	61	48:00,9	29:15,4	60,9	Soupaž ½ do 5. kilometru, klasika ½ ve stoupáních
2018	62	47:41,1	29:45,0	62,4	Soupaž ½ do 5. kilometru, klasika ½ ve stoupáních
2019	63	51:21,3	28:49,3	56,0	Soupaž ½ do 5. kilometru, klasika ½ ve stoupáních
2020	64	49:18,2	29:35,7	60,0	Soupaž ½ do 5. kilometru, klasika ½ ve stoupáních
2021	65	50:21,5	29:32,5	58,7	Soupaž 100 %, životní soupažová forma
2022	66	53:56,9	30:48,7	57,1	Soupaž ½, klasika ½, na J50 přetržená šlacha předního st. svalu, neoperováno, nefunkční přední st. sval na l. n.
2023	67	56:23,6	30:14,6	53,6	Soupaž 86,3 % z celkového času, Tmax = 95 – 105 tepů/min, nefunkční přední stehenní sval na l. n.
2024	68	54:38.6	31:47.4	58,2	Soupaž 57 %, soupaž s přikopnutím 24 %, klasika 19 % z celkového času, Tmax = 95 – 105 tepů/min, nefunkční přední stehenní sval na l. n.

 

Tab. 2: Lineární regrese statistických dat uvedených v tab. 1 a parametr a rovnice přímky (y=ax+b), x=věk

Ukazatel	a
Vliv věku na pokles výkonu z času vítěze (%)	-0,37
Vliv věku na dosažený čas A. K. (s)	50,2

 

Z lineární regrese statistických dat vyplývá, že přibývající rok věku v mém případě snižuje výsledný čas při výjezdu na Šerlich o ≈ 50 s a rok věku, a na vítěze se ztráta prohlubuje o ≈ 0,4 % na rok věku. Zajímavé je, že soupaží se po speciální přípravě dá zajet závod téměř na úrovni klasiky, resp. ztráta se pohybuje mezi 2 – 3 min na hodinový závod. Ve sledované časové řadě se u mě ročně snižuje tepová frekvence o 2 tepy za minutu ročně, v roce 2023, resp. 2024, již poklesla na 95 – 105 tepů/min, mezi vrstevníky se jedná o anomálii na spodní hranici. Pokles T_max na 120, resp. 100 tepů za minutu, mezi roky 2015 – 2023, resp. 2024, snižuje objem přečerpané krve v organismu za jednotku času oproti T_max 195 za minutu v dorostu při závodním zatížení z cca 90 l/min v dorosteneckém věku na cca 50 – 60 l/min v 68 letech. Při extrémním submaximálním zatížení ve stoupáních vede k hypoxii organismu a musí se volit přiměřené tempo. Rozdíl mezi dosaženým časem soupaží v roce 2021 ve srovnání s rokem 2023 činí 6 min, s rokem 2024 cca 4 min, což shodou okolností představuje časový úsek, který jsem letos potřeboval na ujetí posledního kilometru (6 min), značeného na trati, do cíle (měřeno kamerou na lyži). Ve srovnání s rovinatou tratí, jakou byla Přibyslav, na kopcovité trati ztrácím pravidelně na čas vítěze dalších cca 15 – 20 % (rok 2024: 74,5 % Přibyslav, vrs. 58,2 % Šerlich) z důvodů výše a v předchozích příspěvcích uvedených.

Pořadatelům  a organizačnímu týmu za úspěšnou přípravu a průběh závodu poděkovali účastníci závěrečným potleskem.

 Příloha P 1: Výškový profil se stoupáními na posledních 5 km závodu Orlické Záhoří – Šerlich sedlo od zatáčky s chatou Bedřichovka do cíle. Číslovky nad osou x představují sklon silnice (max. 8,8 %, tzn. na 100 m délky převýšení 8,8 m, což už je v cyklistickém žargonu ´zeď´).

 Autor: Alois Kohoutek, Ve Svitávce 1.9.2024

Kategorie: Reporty ze závodů